Evropská centrála banka (ECB) nezměnila své makroekonomické prognózy pro eurozónu, uvedla na tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů její šéfka Christine Lagardeová.
Po výrazném oživení růstu ve 3. čtvrtletí 2020 hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny poslendom čtvrtletí minulého roku klesl o 0,7%. Odhaduje se, že za celý uplynulý rok HDP reálně padl o 6,6%, přičemž úroveň ekonomické aktivity ve 4. čtvrtletí minulého roku byla o 4,9% nižší ve srovnání s jejím předpandemické úrovní na konci roku 2019.
Aktuální indikátory signalizují pokračující slabost ekonomiky v 1. čtvrtletí 2021. Důvodem je pokračující pandemie a s ní spojené restrikce. Proto se očekává, že HDP eurozóny se zřejmě sníží iv 1. čtvrtletí.
Ekonomický vývoj je nadále nerovnoměrný, pokud jde o země a jednotlivé sektory, přičemž protipandemické restrikce výrazněji zasáhly služby než průmysl, který se zotavuje rychleji. ECB počítá s výrazným oživením ekonomické aktivity v eurozóně v průběhu tohoto roku. Ve střednědobém horizontu by růst ekonomiky měla nadále podporovat příznivé podmínky financování, expanzivní fiskální politiky a zotavení poptávky po postupném rušení restrikcí.
Základní prognóza ECB počítá v tomto roce s nárůstem HDP eurozóny o 4%, v roce 2020 o 4,1% a v roce 2023 o 2,1%. Ekonomické vyhlídky se ve srovnání s prosincovou prognózou ECB prakticky nezměnily.
Inflace v eurozóně se v lednu a únoru výrazně zrychlila na 0,9% z -0,3% v prosinci. Důvodem je několik faktorů. Na základě aktuálního vývoje cen ropy se dá předpokládat, že inflace bude v příštích měsících pokračovat v růstu. Po omezení vlivu pandemie se tempo růstu spotřebitelských cen bude ve střednědobém horizontu zrychlovat. Dlouhodobá inflační očekávání zůstávají nízké.
ECB aktuálně předpovídá, že roční inflace dosáhne letos 1,5%, 1,2% v roce 2022 a 1,4% v roce 2023. To znamená, že nadále by se měla pohybovat hluboko pod dvouprocentním inflačním cílem ECB.
